April 2012

Vzpomínky na minulost.

24. april 2012 at 19:08 | Lorraine of the Damned
Když jsem byla malinká holčička, kterou nejvíce zajímaly hračky. Měla jsem blonďaté kudrnaté vlásky, neustále jsem řvala nebo tancovala před televizí. Ráda koukám na videa, jak jsem se s mamkou učila písmenka, jak jsem se neustále koukala na červeně blikající světýlko na kameře a skákala do peřin. Když táta natáčel a řekl mi ať něco řeknu, chytla jsem se z vlasy a hrozně jsem se styděla. Cestou ze Sněžníku, jsem po krk zapadla do sněhu se slovy "Já už dál nejdu". O Vánocích jsem měla radost z dárků, ale nejvíc z mluvícího telefonu, do kterého jsem slušně říkala "Halo halo" a s kachníma botičkama jsem běhala po kuchyni, snažila jsem se schovat. Pak jsem vyběhla a křičela "Bááf", a pak? Se slovy "etě" (znamená ještě) jsem se šla schovat znovu. U babičky a dědy, kteří měli rozestavěný dům jsem stavěla hrady z písku.

Sakra, teď už mají dům dostavěn a já tam jezdím na prázdiny se sestřenicí. To tak letí.


Při modrém nebi se stéblem trávy v puse.

22. april 2012 at 17:49 | Lorraine of the Damned |  Bláznivá fotografka.
Taky nesnášíte, když máte v plánu mnoho věcí, třeba jít nafotit něco ven nebo přečíst si oblíbenou knížku a pak zjistíte, že fotoaparát je vybitý, nebo že knížka zůstala u prarodičů.



Nekonečně času.

7. april 2012 at 10:39 | Lorraine of the Damned |  Šiblý řechtající se kůň.
Nekonečně mnoho času, který strávím na počítači a ani nenapíšu článek (ale blog není povinnost!)

Už dávno mi došlo, že když napíšu dlouhý článek, nikdo si ho nepřečte a jen napíše něco k první větě. Včera jsme byli v aquaparku v Děčíně. Parádně jsem si to tam užila, ale uteklo to jako voda. Neustále jsem plavala ve venkovním bazénu a poté jsme šli do menšího bazénu, kde byla neskutečně horká voda, spíš jsme se tam vařili. Pak jsem tam k mé smůle potkala jednu malou holčinu z tábora. Neskutečně hyperaktivní a řvavá! Upnula se na mě a chodila všude semnou. Odpojila se, až když jsem vlezla na tobogán s kruhama. :D Děsnej zážitek, jelikož jsem místo na kruhu, jela na zadku, takže jsem vůbec jet nemusela.

Poté jsme se stavili v Daichmanu, kde jsem našla úžasný boty na minipodpatku. Jsou vážně pěkné a strašně se těším, až si je vezmu.

A v pondělí jsou Velikonoce, jak už všichni určitě víte, ale k vám nepůjdou kluci, kteří si vždycky vezmou pět vajec a strašně švihaj. Přemýšlela jsem, že bych si vycpala tepláky, ale asi to nepomůže.

Přeji všem holkám, aby přežili nálety kluků a abch jich co nejvíce přišlo pozdě a mohli je polejt. :)