February 2012

...kdyby nastal konec světa.

19. february 2012 at 11:50 | Lorraine of the Damned
Shrňme si to, nevěřím na konec světa, a jestli někdy vůbec bude, už se toho nedožiju ani já, ani moje děti. Je to samozřejmě zajímavá myšlenka, jednou přece jen konec světa přijde, ale nebude to v nějakém magickém datu, žádné 20.2.2020, třeba to bude až za několik milionů let, co my víme, stejnak se to nikdy nedozvíme. Prostě už budeme dávno na "onom světě", budeme popíjet alkoholické nápoje s barevným deštníčkem a nikoho nikdy nenapadne se zeptat, co se děje dole, jestli náhodou nenastal konec světa. To je moje představa, možná jsem trochu odbočila od konce světa, tím, že jsem našla "život na onom světě", ale když se nad tím tak zamyslím, je to podobné. Co se stane? Vybouchnou najednou všechny sopky, jakoby to byly přesně načasované nálože? Vylije se moře na pevninu? Bude po zbytek dní hustě pršet, jako kdyby někdo z mraků vytáhl špunt, a zatopí se Země až po Mount Everest? Nebo jenom jednoduše do Země vletí jiná planetka? Nechme se překvapit..

Pozor, padá hvězda!

6. february 2012 at 15:32 | Lorraine of the Damned
Znáte to z těch filmů; zamilovaný pár leží na rozkvetlé louce, je noc a oni se láskyplně objímají, přičemž jí šeptá "miluji Tě". Nad nimi je tisíce hvězd, jedna je zářivá, jedna je velká, další zas malá a jedné říká, že je krásná jako ona - no nechtěli byste to někdy zažít? Já teda jo, ale nebylo by to jen ve filmu, bylo by to doopravdy. Popravdě řečeno, je to jeden z mých dalších nesplnitelných snů - i když, tento se dá splnit, ale kde v tomhle do smogu ponořeném městě chcete najít rozkvetlou louku, na které jsou cítit pestrobarevné květiny a nepřevažují nedopalky od cigaret? Pokud ji najdete, prosím brnkněte mi, protože tomu sama moc nevěřím.

Miluju bezmyšlenkovité zírání do hvězd, je to uklidňující, ale zároveň to ve mně probouzí touhu letět do Vesmíru, když vidím ty nádherné záběry povrchu Země z Měsíce, žasnu a po chvilce zírání na tu krásu prostě obrázek uložím a hodím na plochu (to se u mě stává často). Jenže tady se moc hvězdy pozorovat nedají, jelikož tomu světlo z pouličních lamp dost zabraňuje. U moře je to nejlepší, při krásné hudbě, která je v podání vln, jenž naráží do skály, při tmě a bez světel z pouličních lamp, nádhera! Co jiného si přát, než aby se svět zlepšil natolik, aby se dali pozorovat hvězdy nejen v Itálii nebo v Chorvatku, aby pouliční lampy svítily jen minimálně a aby bylo nádherné ticho, žádná auta, žádné lampy, jenom hvězdy, klid a brýle na dálku, bez kterých se zkrátka neobejdu - ani při pozorování hvězd.

vášnivá pozorovatelka hvězd lorraine.

I'm awesome!

2. february 2012 at 21:24 | Lorraine of the Damned |  Šiblý řechtající se kůň.
Jsem jediná, které tohle ledové počasí děsně vadí? Tady u nás dole ve městě je to totiž jenom bláto a trochu vody, která nepříjemně zamrzá, až si málem zlomím nohu, když se s klukama pereme o florbalový míček (je to teď u nás takové časté téma). Je zima, musím nosit kulicha, o kterém všichni říkají, že je děsný a hlavně je doma i ve škole hrozná zima.

Únor začal velmi špatně, horší to být nemohlo. Dozvěděla jsem se něco hrozného, ale to teď nestojí za řeč, jelikož by to nikdo nepochopil (Tobě to samozřejmě zítra řeknu Sárí).

Dneska jsme psali z přírodopisu, ale jelikož jsem se ve středu večer neodkladně musela koukat na Mentalistu, protože kdyby mi "utekl" byla by to neskutečná tragédie, "zapomněla" jsem se učit (zkuste si slovo zapomněla, nahradit slovem nechtěla, zní to líp a není to taková lež). Ve škole jsem (jako vždy) všechno naháněla na poslední chvíli (alespoň, že jsem měla nakresleného Kolibříka, jinak fakt nevím, co bych dělala) a bleskově jsem si napsala taháček (na dlaň) zdůrazňuji taháček, kde bylo pár zástupců nějakých ptáků, jelikož jsem si je nemohla zapamatovat. Mám dojem, že učitel nějak začal kamarádit s učitelkou, která chce vždy před písemkou vidět ruce, aby zabránila tomu, že i ti největší blbci mají jedničku a proto chtěl tentokrát vidět i naše ruce. Jednu holku nachytal při činu (snažila se smazat propisku z ruky) a dal jí pětku. Já jsem byla připravená na vše, a proto jsem si ruce polila pitím a "umyla" nad topením, takže jsem v suchu - no, ale nevím, co budu mít z testu takže oprava: nejsem v suchu!

Pouštěli jsme si o angličtině: The World Is Just Awesome (zdroj: youtube.com)

Poté jsem šla ke kamarádce a trochu, jenom trochu jsme se zabrali do jedné hry a proto nám ujel autobus na badminton. Poté sem zjistila jednu nepříjemnou situaci. Né, neměla jsem na botě hovínko, né, neměla jsem rozmazanou řasenku, ano, měla jsem vylité celé pití v batohu, kde jsem měla boty na badminton, sešity z PŘ, švihadlo (:D) a kraťasy. Naštěstí (ani nevím, asi jsem použila nějakou svou vnitřní sílu a batoh se celý usušil - přeháním, voda nenatekla do bot) jsem měla důležité věci suché a to švihadlo, které mě stále tak rozesmívá tu trošku vody přežilo takže… vítězství, aneb,… I'm awesome.

Pro neangličtináře, I'm awesome, znamená, jsem boží (zkrátka jsem se zamilovala do Barneyho Stinsona - zase!)
l o r r a i n e .