November 2011

Černobílý svět.

29. november 2011 at 14:20 | Lorraine |  Bláznivá fotografka.
Jaké by to bylo vidět černobíle? Svět by byl ještě smutnější než je?
Bylo by to jako za starých časů televize.
S nápadem v hlavě, s foťákem v
ruce, rozeběhla se!
Lorraine of the Damned
P.S.: Pokud máte tak starý počítač jako já, musíte chvilku počkat, nebo obnovit stránku. Jde to pomalu, protože je fotek hodně (rekord: je jich přes 30!)

Obejděte mě, co největším obloukem! Mám hodně imaginárních kámošů!

15. november 2011 at 20:44 | Lorraine |  Šiblý řechtající se kůň.
(17. srpna 2012 - Další vzpomínkový článek, ten konec si čtu pořád...)

Nikdy jsem nevěděla, jaké to je, když máte opravdovou kamarádku, nebo nejlepšího kamaráda. Vždy přede mnou utekli, nebo si našli někoho lepšího, kterého před dvěma dny považovali za úplného kreténa! Když jsem konečně takový pocit zažila, pocit, který je krásný, protože víte, že za vámi vždy bude stát, nebo že budete navždy spolu, zrada, zklamání, konec! Nikdy více! Odstěhování, aneb hrozné slovo, hrozný čin, který nás rozdělil! Pořád se ptám…Proč? Každý den jsme si psaly, řešily jsme nejrůznější problémy, od krásných kluků, po kruté učitele nebo spolužáky, na které si nejde zvyknout. Teď mi to došlo, řešily jsme vždy jen JEJÍ problémy! Poté si semnou přestala psát a vždy když jsme k nim přijely, buď šla ven, nebo se musela učit! Běhání za klukama, to jí jde, ale aby si popovídala s osobou, které na ní záleží? Nula, nula prd!

Poté, co si začnete rozumět s další holkou, přestoupíte do jiné třídy, kde se ONA jen předvádí, uhání kluky nebo se baví s jinýma! Nevadí, ať se baví, s kým chce, ať uhání kluky, ať se předvádí třeba i tak, že se celá svlékne, mě je to fuk, vážení, ale proč Vás odstrkuje, ponižuje, pomlouvá? Copak jsem už jen odpad? Fajn, chtěly jste boj, máte ho mít! Mám jen dvě možnosti, popsat dvě stránky, o tom jak moc mě štvete, nebo nechat na scénu nastoupit svého imaginárního kamaráda. Další nebo není! Nebo jo? Věnovat se svým pravým přátelům, ale co když na ní dechne krutost? Bude to tu snad zase? Opět ten samý pocit odstrčenosti? Zklamání, zrada…život?

Snad se nám to nikdy nestane, ne! Nám se to nikdy nestane (ale to jsem si myslela hodně krát)!

Lorraine of the Damned, ta která se spoléhá jen, jedině na Charlotte Discharge, která jí neviditelným povlakem, který přes ni přehodila, chrání před vším zlým (včetně před spousty imaginárních kamarádů, které nikdy neviděla). Děkuju

V žilách ti proudí láska!

5. november 2011 at 17:52 | Lorraine |  Povídky.
Nic proti zamilovaným lidem, ale tohle je už trošku moc a to i na mě, na člověka, který by se zamiloval i do deštníku (neberte to vážně je to příklad)! Proč, když se někdo konečně zamiluje, odstrkuje své přátele? Zajímá se jen o svého miláčka, ale to, že přátelé na něj čekají před domem, kvůli procházce do města, kterou si domluvili už před týdnem jim je poté úplně ukradené!

Ve škole, kdy normálně se svými přáteli hází houby na učitele, nebo čmárají na celou tabuli a poté "přikážou" službě, aby jí smazala, běhá po chodbě se svým miláčkem za ruku, na každém rohu se kolem něj obtočí, nebo ho políbí. Je to k zamyšlení hodné! Zajímat se o člověka, který ho vždy předtím odstrkoval, nebo jako vždy blbnout s kamarády?

Rozhodněte se dámy, protože mě svým zamilovaným chováním zarážíte a hlavně mě stále více překvapujete! Když máte zamilovanou náladu, vadí Vám každý maličký pupínek a to i ten, kterýmu jsme se nedávno smály (neřešte to, stejnak to nikdy nepochopíte)! Na sraz před školu přicházíte pozdě, buď kvůli tomu, že jste si celou noc psali se svým miláčkem, nebo proto, že když jste šli na sraz, psali jste mu, ale co, vždyť to vyjde na stejno! O přestávkách utíkáte, jako byste se schovávali…přede mnou, utíkáte za nimi! Holky, proč to jen děláte? Proč zrovna teď? Proč mně? Ještě nedávno jsem s Vámi řešila jeho. Řešili jsme, jak Vás přehlíží, ale najednou vy přehlížíte mě! Tu blbku, co si myslela, že když Vám poradí, že se s ní budete stále bavit. Přesně tu, co si myslela, že Vaše přátelství vysílá laserové paprsky do vesmíru, kde mimozemšťané zkoumají, jak je přátelství silné! Tu, co by Vás nikdy nezradila, teď odhazujete i když ona Vám zařídila rande snů! Není to rande snů, ale první rande s ním! S tím, co Vás ještě před hodinou přehlížel a teď se vychloubá, jakou má sexy holku. Nemyslí to ve zlém, ale kluci vše myslí ve zlém, protože oni jsou zlí, i když někdy nevypadají! Která holka by si přiznala, že její kluk není dokonalý? Vždycky si holky, myslíte, že Váš rytíř na bílém koni (nebo v nablýskaném autě) už přijel, ale on se jenom tváří, přetvařuje. On je přetvářka! Jenže láska je slepá! Je slepá, ale nikdo ještě nevymyslel brýle. Je to na Vás!

Z davu jen říkám: "Představujte si, že prší srdíčka, vy jste venku se svým milovaným, dokonalým klukem, který když Vás osloví, motýlci v břiše se splaší, který když Vás políbí, cítíte, jak se červenáte a máte chuť odhodit deštník a tancovat v dešti, klidně, ale jenom si to představujte prosím…

Lorraine, ta blbá!